PODZIM
22.11.2022
Barvy léta blednou, vzduch je stále chladnější a příroda se pomalu chystá k zimnímu spánku...
Slunečních paprsků poslední svit,
tělo mé pohladí, než stačí se skrýt.
Zbyteček vlažného, letního vánku,
nalepí korunám podzimní známku.
Kytky zas odkvetou a v zemi zmizí,
mráz se k nám přivine, už nebude cizí.
Již není zeleně, ni jiných barev,
všude jen podzimu šedivá krev.
Namísto stromů, hrdých a mohutných,
hrbí se ve stínu pahýly nemrtvých.
Namísto trávy, husté a vlnící,
dal podzim zemi plešatou palici.
Jak všechno tak usíná a ticho se šíří,
já párkrát zazívám, též k posteli mířím.
A snad až procitnu ze spánku zas,
jaro mě přivítá uprostřed krás.